Historie

Založení sboru
Psal se rok 1892. Byl to místní kupec František Pánek, který se myšlenkou založení hasičské jednoty zabýval. Po osobních poradách se starostou obce Františkem Vojkovským svolal do jeho bytu některé občany k poradě. Z protokolu čteme: “Na svolání Františka Pánka, kupce z Dobré, sešli se u pana starosty dne 10. dubna 1892 následující občané: František Pánek, Jan Mališ, Karel Pistřík, Josef Poloch, František Vojkovský, Karel Mořkoř a František Piskoř.

Bylo jednáno o zřízení dobrovolného hasičského sboru, k čemuž obecní úřad dovolil”.

František Pánek pak sestavil stanovy, které byly podány c. k. okresnímu hejtmanství v Těšíně. Dne 18. května t. r. však tyto byly vráceny neschválené. Musely být přepracovány a byly dne 20. května znovu podány, avšak již Slezké vládě v Opavě. Dne 10. června t. r. byly stanovy schváleny.

Rozpory ve sboru
První cvičení konalo se v neděli dne 2. října 1892 při hostinci Karla Syřínka (nyní smaoobsluha potravin). Hned při tomto prvním cvičení nastaly mezi členy ostré třenice o jazykovou stránku velení ve sboru. Staří rakouští vysloužilci, zvyklí na velení německé, prosazovali velení německé, kdežto většina mladých členů postavilo se neohroženě za velení české. Byl sveden tuhý boj, ze kterého vítězně vyšla většina pro velení české.

Na to následovala reakce na váborové schůzi dne 18. listopadu, kde prohlásil Karel Syřínek, hostinský, velitel sboru, Karel Mořkoř, rolník, druhý velitel, Antonín Duží, jednatel a další, že z výboru vystupují a českému velení se nepodřídí.

Musela být proto svolána mimořádná valná hromada dne 27. listopadu za přítomnosti 42 členů. Náčelníkem byl zvolen Josef Poloch, prvním místonáčelníkem Karel Pastor a druhým Stanislav Rumel, jednatelem František Piskoř.

Založení župní jednotky na Frýdecku
V neděli dne 22. srpna 1897 byla v Dobré založena “Župní hasičská jednota na Frýdecku”. V hostinci Aloise Brumovského konala se ustavující valná hromada s tímto pořadem: zahájení, volba předsednictva, přijímání sborů k župě, volba výboru a různé. Dostavily se čtyři sbory: Dobrá, Sedliště, Bruzovice a Morávka.

Náš sbor zastupovali Pánek František, Brumovský Alois, Mališ Jan, Piskoř František a Pastrňák František. Do župního výboru byli zvoleni: starostou Pánek František z Dobré, místostarostou Mojžíšek Dominik z Bruzovic, jednatelem Mališ Jan z Dobré, pokladníkem Brumovský Alois z Dobré. Členové výboru: Polach František a Skokan Ondřej ze Sedlišť, Adámek František, plař a Březina Jan, učitel, z Morávky a Alois Fajkoš z Bruzovic. Náhradníci: Weismann Jan a Klečka František z Bruzovic a Židek František ze Sedlišť.

Požární zbrojnice
Po založení hasičského sboru byla výzbroj uložena v dřevěné kůlně Aloise Brumovského, což bylo velmi nebezpečné a nevhodné. Proto výbor houževnatě usiloval o postavení hasičského skladiště. Dne 27. 5. 1899 byla podána žádost c. k. okresnímu hejtmanství v Těšíně o povolení k postavení hasičského skladiště. V odpovědi, která došla v únoru 1900, se uvádí, že obec Dobrá není schopna skladiště postaviti, jelikož bude míti vydání se stavbou školy.

Výbor však stavbu skladiště nepustil ze zřetele. Obecnímu úřadu byla podána žádost o přidělení pozemku na stavbu skladiště. Žádosti bylo vyhověno až v roce 1904, kdy obec přidělila parcelu pro stavbu, na které však stál dřevěný domek zvaný “pastušek”. Toto pojmenování pochátí z dob minulých, kdy v tomto domku bydlel obecní pastýř dobytka a jedna světnice tam sloužila pro zavírání rušitelů nočního klidu. Domek byl zbourán a na tomto místě bylo postaveno hasičské skladiště.

Také v tomto skladišti musela býti ponechána jedna světnice pro uklidňování horkých hlav, které tam uváděl obecní policajt.

Hasičské skladiště bylo postaveno v roce 1904 nákladem 5 338,50 korun.

Rozvojem obce po první světové válce, kdy nastal stavební ruch a obec již měla přes 400 pop. čísel, nastaly ve sboru potíže se sušením hadic po požárech, které v okolí značně řádily.

Proto v roce 1935 byla k hasičskému skladišti přistavena nákladem 19 000 Kčs 20 m vysoká věž, která je svou výší unikátem v celém kraji.

V roce 1941 byla na věži namontována siréna, nákladem 7 000 korun.

Trubači a koně
Dokud se k požrům jezdívalo se stříkačkou koňmo, bylo to spřežení bratra Josefe Mokryše, které zajišťovalo přepravu stříkačky na požářiště, Tito koně byli skutečnými požárníky. Jakmile vypukl požár a rozlehly se vesnicí trubky hasičských trubačů, nemohl stařičký kočí Popelář koně udržet. Byli-li na práci v poli, nejdnou i s pluhem utekli ke zbrojnici. Se stříkačkou pak celou cestu klusem uháněli, a to bez ohledu na vzdálenost a zastavili se až u požáru. Domů se vraceli již pomalým krokem.

 

 

Texty byly převzaty z: Pamětní list k 80. výročí založení požárního sboru České požární ochrany v Dobré – Alois Kolek – 1972